sv.
Josef Freinademetz
Narodil se 15 dubna roku 1852 v Oies v jižnim Tirolu jako čtvrté ditě Jana a Any z domova Algrong. Téhož dne byl pokřtěn ve farním kostele sv. Leonarda.
Rodina Freinademtzu měla 13 dětí, z kterých čtyři zemřeli ihned po narození. Rodina bydlela velmi chudě a musela těžko pracovat na své živobytí. Na svém stole neměli často maso.
V letech 1858 – 1862 Josef chodil do základni školy v Badii. Byl vzorným žákem.
Byl velmi inteligentní a pozorný. Z tohoto důvodu byl sponzorován
prostřednictvím učitele a pana faráře. Díky nimž se v roce 1862 přestěhoval do
německé školy v Bressanone, vzdáleného 50 km od Oies.
Do této školy Josef chodil 2 roky. Opakoval III. a IV. třidu, přestože je
ukončil v latinske škole v Badia. Musel se totiž naučit němčinu od základu,
protože se v jeho oblastech mluvilo hlavně latinsky. Potom chodil do gymnázia v
Bressanone.
V roce 1872 udělal maturitu a téhož roku vstoupil do duchovniho seminaře v
Bressanone. Byl vysvěcen na kněze 5. července roku 1875. 5 srpna odsloužil
primični mši svatou ve svém rodném farním kostele.
Jako novokněz pracoval v kostele sv. Martina vzdáleného 12 km od rodné Badie.
Byl velmi jednoduchý, upřimný a milý. O sobotách a nedělích přicháízel do
kostela již ve 4 hodiny ráno, aby zpovídal. Jeho zpovědnice byla vždy plná.
Na začátku roku 1878 v jedněch z církevnich novin se objevila informace o vzniku
prvniho misijního domu v Steylu u řeky Moza, který před 3 lety založil Arnold
Janssen. Koncem února Josef napsal dopis pátru Janssenovi, že si troufá „ s
úplnou úctou zaťukat u jeho dveří a poprosit o přijeti”. Takto tedy, v srpnu
roku 1878 odjel do Steylu.
Mezi lety 1878/79 páter Freinademetz a páter Jan Anzer prošli krátkou výukou
čínského jazyka, Vyučoval je holandský misionář, který se právě vrátil z Číny.
2. března roku 1879 se zúčastnili ve Steylu slavnosti, na které obdrželi
misijní křiže i téhož dne oba misionaři opustili misijní dům.
20 dubna roku 1879, po pětitýdenní cestě, dorazili do mořského přístavu v
Hongkongu. Páter Josef začal výuku čínského jazyka ve vesnici Saikung, kde
pomáhal v práci italskému misionáři, páteru Piazzolimu. Od května roku 1880,
začal cestovat po okoli a navštěvoval vesnice, kde nebylo křesťanství.
V květnu roku 1881 páter Freinademetz (byl nazýván Fu Shenfu; fu - štěstí a
shenfu - kněz) obdržel příkaz odcestovat do jižního Szantungu, kde italští
františkáni dali část své půdy verbistům. Bydlelo tam 9 milionů lidí, uprostřed
kterých bylo 158 křesťanů. Především k nim měl dorazit páter Josef.
V březnu 1882 roku se přestěhoval do Puoli, kde většinou byli křesťané. Tam
vyučoval v primitivních hliněných budovách, které mu sloužily také jako místo
modlitby a odpočinku. Když se mu podařilo zaujmout lidi, vystupoval jako
katecheta, kdy mu lépe rozuměli.
Aby
katecheté měli zajištěný materiál k výuce, páter Josef zpracoval v čínském
jazyce výklad katechismu a během měsíce jej přepsal .
V prosinci roku 1885 byl jižní Szantung uznán Vatikánem jako samostatná misijní
oblast. V jeho čele stanul jako vikář s biskupskými pravomocemi páter Jan
Anzer. Určil pátera Freinademetza za svého zástupce a provikáře. V této době
měla misie 634 křesťanů, 40 katechetů a 2150 katechumenů. Pracovalo mezi nimi 12
kněži, 1 diakon a 4 řeholni bratři.
Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, 15 srpna roku 1885, páter Josef měl své věčné řeholní sliby ve Společnosti Božiho Slova.
V září
roku 1894 biskup Anzer přeložil pátera Freinedemetza do nové misijní stanice
v Wangchuang, kde pracoval už v letech 1883-84. O rok později převzal správu
(administrace) nově založeného duchovního semináře.
V roce 1899 povstaly v Číně svazy označované jako „ Velké meče“ a „ Bojovnik
pěsti“, které se jmenovaly populárně „ zápasníci“. Byly známé zejména nenávistí
k cizincům a všemu co je nové a bylo přivezeno ze západu. Čínský gubernátor
v Szantungu, dle svých možností bránil provincii před útoky zápasníků, ale také
dal příkaz aby se všichni cizinci shromáždili v přímořských městech. P.
Freinademetz po dlouhých rozhovorech souhlasil, s přemístěním do Tsingtao.
V polovině roku 1900 páter Arnold Janssen jmenoval pátera Josefa provinciálem
v jižním Szantungu. Nový úřad jej svázal s psacím stolem.
P. Josef Freinademetz zemřel v úterý, 28. ledna roku 1908 v Taikia. Pohřben byl
1. února na misijním hřbitově, u 12. zastavení křížové cesty.
19. října roku 1975, spolu se zakladatelem verbistů páterem Arnoldem Janssen ,
byl přiřazen k ostatním blahoslaveným . Slavnostní kanonizaci p. Freinademtza a
p. Janssena vyhlásil svatý otec Jan Pavel II. a to 5. října roku 2003 v Římě.